Vždy když Země protíná dráhu, kterou prolétá Halleyova kometa každých zhruba 75 let, naráží na proud odpadlých zbytků, což je spousta drobných zrnek hornin a prachu vyvržených kometou, které dopadají do naší atmosféry a shoří jako meteory.
Jarní meteorický roj se nazývá η-Aquaridy (Eta-Aquaridy), je pojmenovaný podle hvězdy η-Aqr, poblíž které leží radiant roje. Radiant v tomto případě znamená oblast na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají a je v souhvězdí Vodnáře, blízko vedle zmíněné jedné z jeho nejjasnějších hvězd.
Meteorický roj Eta-Aquaridy
Země takovým proudem částic prolétá několik dní a z toho se odvozuje i aktivita roje, která se letos pohybuje mezi 19. dubnem a 28. květnem. Největší aktivita se očekává v noci z neděle 5. na pondělí 6. května, konkrétně astronomové předpokládají, že vrchol roje připadne na třetí hodinu. To bude k vidění nejvíce světelných úkazů.
Meteory prolétají atmosférou rychlostí přes 60 km za sekundu a patří tak k těm rychlejším, proto vytvářejí dlouhé a rychlé světelné stopy.
Dá se očekávat desítky meteorů za hodinu. Tak jako každý rok se však může řada z nich schovat, protože radiant je v tomto období jen nízko nad obzorem. Zájemci o pozorování meteorů by měli vyhledat místo s co nejtmavší oblohou, pokud možno daleko od městského osvětlení. Měsíc se bude blížit novoluní, které nastane 8. května, takže by neměl pozorování příliš rušit.
Pokud se pozorovatelé zaměří na radiant, budou mít pocit, že meteory vyletují z jediného bodu na obloze. Pokud se naopak podívají dále od takzvaného radiantu, uvidí meteory „dlouhé“.
Mateřské těleso Eta-Aquarid, tedy Halleyova kometa, se u Slunce naposledy ocitlo v únoru 1986. Znovu se tak stane v roce 2061. Je také první matematicky předpověděnou kometou v historii. Tuto předpověď udělal Edmond Halley v roce 1705, a proto je po něm kometa pojmenována.
13. srpna 2023 |
