Když Bill Gates hodnotil ve svém pravidelném blogu uplynulý rok, lapidárně v něm oznámil konec jednoho z nejzajímavějších projektů v současné jaderné energetice (o kterém jsme psali v létě 2018). Společnost TerraPower, u jejíhož zrodu Gates stál, nebude moci v Číně postavit dohodnutý demonstrační reaktor nové generace.
Měl to být tzv. reaktor s postupnou vlnou. Koncept vznikl již v 60. letech, ovšem nikdy nebyl v praxi ověřen. Měl by být bezpečnější a účinnější než stávající komerční reaktory, ovšem zároveň má své technologické problémy, které mohou koncept nakonec učinit nakonec nepraktickým (více v našem starším článku).
Americká administrativa v říjnu vydala opatření (v PDF), které má omezit přenos jaderných technologií z USA do Číny. Nová pravidla se týkají v první řadě know-how a vybavení pro dnes vyvíjené reaktory tzv. IV. generace. Omezují ovšem také dodávky amerických komponent pro zařízení současné generace (tzv. III+), která by mohla přímo konkurovat americkým reaktorům (tj. AP-1000 firmy Westinghouse).
Nemáme k dispozici žádné přesnější informace, ovšem TerraPower zřejmě v jednáních s americkými úřady neuspěla. Při pohledu na detaily nařízení je to celkem logické. Měl to být společný podnik s čínskou státem vlastněnou korporací China National Nuclear Corp, v jehož rámci by čínská strana nepochybně získala přístup k velké části know-how. Ostatně TerraPower je malá vývojářská firma s necelou stovkou zaměstnanců, která by sama nejspíše nezvládla ani připravit stavební projekt, natož zajistit samotnou stavbu.
Gates se ovšem podpory jaderných projektů patrně nevzdá. Ve stejném blogu žádá politiky, aby zvýšili státní podporu pro jadernou energii. Ta podle něj představuje důležitou součást řešení problémů kolem změny klimatu.
Šéf TerraPower Chris Levesque ostatně pro Wall Street Journal potvrdil, že společnost bude hledat nové partnery pro stavbu prototypového zařízení. Kolik možností ovšem skutečně má? Gates ve svém textu bez bližšího vysvětlení uvádí, že v USA se projekt reaktoru s postupnou vlnou za současných okolností postavit nedá. Dalších vhodných partnerských zemí s dostatečnými zkušenostmi a finančními zdroji není mnoho.
Má hořet jako františekSpolečnost TerraPower chce postavit reaktor, jehož koncept vznikl v 60. letech v SSSR, ale nikdy se ani nepřiblížil realizaci. Měl by bez doplňování paliva fungovat zhruba 50 let a produkovat méně odpadu i s použitím méně obohaceného paliva.  |
TerraPower by se například mohla pokusit oslovit Rusko, ale to nemá peněz nazbyt. Navíc má vlastní program vývoje pokročilých reaktorů. Většina evropských zemí je na riskantní projekt s rozpočtem kolem miliardy dolarů příliš malá a nejsilnější stát EU, Německo, je pevně v „nejaderném“ táboře.
Byť se tedy Gates rozhodně mezinárodní spolupráci nevyhýbá, jak dokládá práce jeho nadace (která se však sama jaderné energetice nijak nevěnuje), ve svém textu se možná právě z těchto příčin soustředí především na USA, přesněji na změnu jejich přístupu k jádru. „Příští rok se budu více zasazovat, aby se USA znovu staly hlavním tahounem jaderného výzkumu“, píše Gates.
Připomíná známý fakt, že jádro je dnes jediným bezuhlíkovým zdroje energie, který je k dispozici 24 hodin denně: „Slunce a vítr jsou nestálé, a v blízké době se zřejmě nedočkáme žádných superlevných baterií, do kterých bychom mohli uschovat energii na dobu, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká.“
