Závěrečný závod Le Mans je dech beroucí. Zvraty a napínavé momenty se v něm vrší a vy máte pocit, že jste se ocitli uprostřed pohlcujícího adrenalinového závodu.
8 /10
Proslulý vytrvalostní závod sportovních prototypů a GT vozů 24 hodin Le Mans se koná poblíž francouzského města Le Mans již od roku 1923. V roce 1966 zde došlo k souboji mezi favoritem těchto automobilových závodů, vozy značky Ferrari, které vyhrály předchozích šest ročníků, a nováčkem na trati v podobě vozů americké značky Ford.
Tento slavný závod na okruhu de la Sarthe se stal už dějištěm dokumentárně laděného sportovního filmu Le Mans z roku 1971. Hlavní roli v něm ztvárnil Steve McQueen, herec a náruživý závodník, který si sám obtížný závodní okruh o délce 13, 5 km vyzkoušel.
Do světa sportovních automobilů a vytrvalostních závodů nás nyní znovu vtahuje režisér James Mangold. Žánrově univerzální tvůrce, který má na svém kontě romanci Kate a Leopold, biografii Johnnyho Cashe Walk the Line, western 3:10 Vlak do Yumy, odlehčený osmdesátkový akčňák Zatím spolu, zatím živi i druhý a třetí díl Wolverina.
Vyvážená kombinace napětí a humoru
Právě třetí Wolverine byl vedle brutální akce a hutné westernové atmosféry hodně postaven na vztahové a emoční dynamice třígeneračního rodinného modelu. A na vztahové dynamice ústředního mužského páru je postaven i film Le Mans '66. Je to snímek o přátelství dvou mužů a o jejich společné vášni k autům a závodění. Právě ona je svedla dohromady, kvůli ní se byli schopni pohádat nebo se i mezi sebou porvat, ale také díky ní stát za sebou proti firemním manažérům, kteří by závodníky na trati nejradši vybírali podle marketingových hledisek.
Režisér James Mangold ještě před uvedením filmu tuto dvojici popsal jako automobilového Butche Cassidyho a Sundance Kida a opravdu parťácká chemie mezi nimi funguje na výbornou. S tím souvisí i ladění snímku, které není dramatické, ale spíš zábavné ve smyslu tom, že vyprávění nechybí humor a nadhled. To ale neznamená, že by zde absentovalo napětí při závodnických scénách, naopak, režisér jen ukazuje, jak vyváženě se dá napětí s humorem kombinovat.
Podobně nakládají tvůrci i s historickými fakty. Scenáristé se nesnaží o přísný realismus ohledně souslednosti a souvislostí toho, co se od roku 1963, kdy Henry Ford II nařídil závodní divizi své automobilové firmy vyrobit závodní auto, které by v Le Mans porazilo vozy značky Ferrari, událo. To by film neměl dvě a půl hodiny, ale zřejmě mnohem víc, nebo by se mohl proměnit v mini sérii.
Ve vyprávění se pro dobro věci události ze tří sezón, předcházejících té v roce 1966, redukují nebo přehazují, díky čemuž má film i přes své délce neutuchající tempo. On je ale vedle závodních scén, které mu dodávají patřičný drive, postaven především na postavách a jejich charakterech. Odvaha, hrdost a zaujetí pro to, co dělají, posouvá oba přátele vstříc metě, kterou si vytyčili.
Sestavení a testování sportovního vozu Ford GT40
Americký konstruktér a bývalý závodník Carroll Shelby (Matt Damon) už jí v roce 1959 dosáhl, když s vozem Aston Martin DBR1 závod 24 hodin Le Mans vyhrál. Kvůli srdeční vadě ale musel závodění nechat. Právě jeho osloví společnost Ford poté, co selže v roce 1963 návrh na fúzi značek Ford a Ferrari.
Henry Ford II (Tracy Letts) se cítí jednáním zakladatele a manažera závodního týmu Scuderia Ferrari a automobilky Ferrari Enza Ferrariho (Remo Girone) ponížený a chce jemu i celému světu dokázat, že automobilka Ford umí vyrobit vozy nejen pro běžné užívání, ale i ty, co uspějí na závodních okruzích. Proto povolá Shelbyho, který má sestavit závodní auto, které ukončí dominanci značky Ferrari na závodištích.
Shelby se toho ujme, ale ono nejde jen o to, takový vůz zkonstruovat, ale i posadit do něj někoho, kdo by takový náročný závod s ním vyhrál. A jako jediný možný ho napadne britský závodník a konstruktér Ken Miles (Christian Bale). Veterán druhé světové války, skvělý jezdec, ale také prchlivý a nevypočitatelný člověk, o němž je známo, že není příliš ochotný ke kompromisům.
Tito dva se pak ujmou úkolu sestavení a testování závodního sportovního auta s vysokým výkonem Ford GT40, který od druhé poloviny šedesátých let do jejich konce výrazně zasáhl do závodů 24 hodin Le Mans. Od jeho testování a vychytávání konstrukčních nedostatků se Shelby postupně dostává k tomu, aby vedení Fordu přesvědčil o tom, že Miles je tím nejvhodnějším jezdcem, který by ho měl v Le Mans i řídit. Ověřit to mají závody 24 hodin Daytona a 12 hodin Sebring.
Diplomat a neřízená střela
Film tak na rozdíl od Rivalů není postaven na souboji dvou konkurentů, ale značek, z nichž ta jedna chce dokázat, že i ona umí vyrábět závodní auta a s nimi vyhrávat. Ten střet tam ale probíhá na několika úrovních. Jednak mezi Shelbym a Milesem, kteří jsou povahově jako oheň a voda, ale ve vztahu k těm, co jsou nad nimi, tedy k manažérům Fordu, drží za jeden provaz.
Ztělesněním arogantního korporátního managementu Fordu se stává Leo Beebe (Josh Lucas). Ve vztahu k němu se Shelby obrňuje sebekontrolou, zatímco Miles dává průchod své temperamentní povaze. Shelby se snaží být diplomatický, loajální, urovnávající konflikty, Miles si naopak počíná jako neřízená střela.
Je umanutý, za každých okolností pravdomluvný, zásadový. Jeho vznětlivost souvisí s vášní, s níž se do všeho pokládá. Christian Bale, který pro tuto postavu s výraznými lícními kostmi musel zhubnout třicet kilo, když předtím pro roli Dicka Cheneyho ve filmu Vice naopak na váze hodně nabíral, se doslova vtělil do jeho závodnické mentality se vším jejím zanícením a malým pudem sebezáchovy.
Konflikty, probíhající na více úrovních
Rivalita je vedena ale i na ose Henry Ford II a Enzo Ferrari. Forda hraje herec, scenárista a dramatik Tracy Letts, jehož hra Zabiják Joe se hodně hrála i na našich domácích jevištích. Jeho jistá bohorovnost tu stojí proti zápalu představitele Enza Ferrariho Rema Gironeho.
Dobře je to vidět ve scéně, kdy si Ford po začátku závodu odletí vrtulníkem na luxusní večeři, zatímco Ferrari je po celou dobu se svým týmem, aby ho podržel. Zrcadlí se tu jejich mentalita. Ferrari je stále srdcem závodník, jímž býval, zatímco Ford je byznysmen. Z té bohorovnosti ale Forda vytrhne projížďka v superrychlém závodním voze GT40 po boku Shelbyho jako řidiče, po níž se rozpláče.
Ty konflikty jsou celkem jasně definované. V případě šéfů automobilek jde o přetahovanou kluků na pískovišti, přičemž tím pískovištěm se stává závodní dráha. U konfrontace jezdců a konstruktérů s manažerskými kravaťáky jde rovněž o klasický střet lidí kreativních s vizí a zápalem s těmi, co byrokraticky potlačují jejich individualitu a hlídají jen čísla a image či reputaci značky. Shelby přitom působí jako prostředník a urovnávač sporů mezi Milesem a Fordovými manažéry, kteří se svéhlavého britského jezdce snaží eliminovat ze závodů.
Jezdci značky Ferrari pro ty od Forda představují spíše anonymizovaného protivníka než toho přímého. Taktika značky Ford při samotném závodu Le Mans pak ukazuje, že stájový duch stojí nad tím individuálním a jak díky tomu může někomu trpknout vítězství. I když zároveň v té chvíli cítí, že vyhrál především sám nad sebou.
Uprostřed pohlcujícího adrenalinového závodu
Scénář je dobře vystavěný a má spád. Nezávodní scény jsou okořeněny humorem, ty závodní jsou šikovně rozestavěné v celé délce stopáže. Mají testovací, tréninkový i závodní ráz a hlavně jsou řemeslně velmi dobře zvládnuté. To znamená přehledně, s velkou dynamikou a vtahujícím efektem.
Závěrečný závod Le Mans zabírá asi půl hodinu a je dech beroucí. Zvraty a napínavé momenty při jízdě na hraně se v něm vrší a vy máte pocit, že jste se ocitli uprostřed pohlcujícího adrenalinového závodu. K tomuto dojmu přispívají i časté záběry na dráhu z pohledu jezdce. Nezůstává ale jen u nich a tak film nabídne i pohled na práci Shelbyho v závodních boxech, kde vymýšlí různé vychytávky a odstraňuje nedostatky.
Scény na závodním okruhu vypadají velmi realisticky, i když si nenamlouvejme, že v nich nebyly použity digitální efekty. Kameraman Phedon Papamichael po nominaci za Nebrasku může očekávat další, stejně jako technické kategorie střihu a zvuku. Dobové vyprávění pak podbarvuje soundtrack s mnoha skladbami od Rolling Stones.
Film Le Mans '66 je tak možno přeneseně označit za dobře sestavený závodní vůz, který uhání vpřed a nepolevuje v tempu. Scénář je přes dějové zkratky, které realitu trochu redukují, kompaktní a patří k němu i epilog, který dohrává osud Kena Milese v dojemné scéně s jeho synem. I když se zdá, že jde o chlapský film, najde se tu funkční místo i pro ženský element v podobě Milesovy ženy Mollie v podání Caitriony Balfe.
Z Mangoldovy režie je cítit řemeslná zručnost, zaujetí pro tuto látku, ale i nadhled nad tím, jak ji podat, aby nepůsobila příliš vážně a dramaticky. Závodní scény potěší nejen fanoušky tohoto motoristického sportu, ale všechny ty, kdo mají rádi poctivou starosvětskou filmařinu. Ale nejsou tu přitom tím hlavním. Tím je příběh mužského přátelství a společné vášně k autům a závodění. Na jeho pozadí jsou tu vykresleny konflikty, které se odehrávají ve více vrstvách tohoto vyprávění a s tématem zápalu pro závodění souvisí. A protože se blížíme ke konci roku, Le Mans '66 je možno už teď označit za jeden z filmů roku.
Le Mans '66
- Žánr: sportovní životopisné drama
- Původní název: Ford v Ferrari
- www.foxmovies.com/movies/ford-v-ferrari
- USA, 2019
- Scénář: Jez Butterworth, John-Henry Butterworth, Jason Keller
- Režie: James Mangold
- Hrají: Matt Damon, Christian Bale, Jon Bernthal, Caitriona Balfe, Tracy Letts, Josh Lucas, Noah Jupe, Remo Girone, Ray McKinnon
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 14. 11. 2019